Náš tým

Tak tohle je náš tým – pestrá skupina lidí, které spojuje přátelství a myšlenka. Představíme se pomocí odpovědi na otázku: „Kdo jsem a kdy se cítím sám/sama sebou?“

Pavel Šimeček (Finn)

Jsem tvrdohlavý chlap s velkou vůlí jít si za svým. Jsem také dlouholetý instruktor zážitkových kursů a mám za sebou 9-tiletou historii pořádání akcí různého formátu. Živím se jako vývojář pro britskou IT firmu.

Sám sebou se cítím, když pracuju na tom, co jsem si sám vědomě zvolil a když se tomu můžu plně věnovat. Občas se takhle oddávám práci a občas zase třeba výletům po horách nebo sportu.

Petra Hovězáková (Peťka)

Jsem člověk, žena, psycholožka a psychoterapeutka ve výcviku, lektorka a instruktorka, dcera, sestra, kamarádka… jako snílek, věřím v zázraky a ideály, v sílu myšlenky, v čistotu lidské duše.

Jsem ve fází hledání sebe sama, svého ženství, toho co skutečně ve svém životě chci (v kontrastu s tím, co bych měla chtít či měla dělat). Sama k sobě se dostávám prostřednictvím jógy, meditace a práce s dechem, tancem, procházkami v krajině, sezením v křesle a přemýšlením nad hrníčkem dobré kávy či čaje, hudbou i malováním, při psaní deníku, povídáním a sdílením s blízkými lidmi. Snažím se být sama sebou (a sama se sebou) v každičkém prožitém okamžiku svého života, užívat si přírodních krás, výhledů na západy slunce, nebát se prožívat krásné radostné chvíle i ty smutné, protože to vše patří k opravdovosti.

Petr Jelínek (PET)

Jsem muž, Brňák, vodák, motorkář. Pošetilý rytíř ve službách optimismu a vzájemné rovnosti.

Sám sebe nacházím na vrcholcích kopců, hor, radostí nebo údolích řek, cest, smutků. Ať v osamocené přítomnosti knihy či zběsilé společnosti kamarádů.

Eva Krásenská (Evča)

Jsem žena. Mou nejstálejší vlastností je proměnlivost.

Pavel Vrba (Čokta)

Jsem muž :-). Mám své dobré stránky, stejně jako ty špatné. Mám rád aktivní zábavu, sport i přemýšlení a rád trávím čas někde venku s fajn lidmi.

Sám sebou jsem asi nejvíce v okamžicích, když dělám, to co mám rád, když jsem s lidmi, se kterými je mi dobře a před kterými si nepotřebuji na nic hrát. V okamžicích, kdy cítím, že mám co dát.

Marcela Macková (Míca)

Jsem Míca, ve zkratce jsem pragmatický pohádkář:) je ve mě špetka dobrodruha, architekta a malého dítěte, s očima dokořán se snažím kráčet vpřed, je pro mě důležitější směr nežli cíl. Směju se ráda a nahlas, a hodně sama sobě.

Sebe hledám a místy snad i nalézám v okopaných pohorkách, drcnutí psího čenichu, škvírách ve skále, v hlasech přátel a vůni kávy, keramické hlíně a čmárání na každý volný kousek papíru.